OBSAH: Co znamenají komplikované a záhadné symboly, které nechává masový vrah vedle zohavených těl svých obětí? Obyčejná newyorská policistka Amelia Donaghyová (Angelina Jolieová) si na dalším místě činu počíná tak šikovně, že je přidělena k ruce prvotřídního detektiva Lincolna Rhymea (Denzel Washington). Autor slavné knihy o ohledávání místa činu byl špičkovým vyšetřovatelem, ale následkem tragické nehody ochrnul na celé tělo. Bývalí kolegové používají jeho prvotřídní analytické schopnosti pouze v nejnutnějších případech. A přesně takový právě nastal, protože na rafinovanou hru zvráceného psychopata jsou obyčejní newyorští detektivové krátcí. Lincol a Amelia spolu vytvoří nesourodý, ale překvapivě efektivní vyšetřovací tým, který začne masovému vrahovi brzy šlapat na paty...

O NATÁČENÍ: Producent Martin Bregman (Serpico, Psí odpoledne, Zjizvená tvář) prokázal svůj čich na zajímavé filmové látky už několikrát. Tentokrát se začetl do bestselleru Jefferyho Deavera “The Bone Collector”. Kniha mu připadala jako dobrý námět pro hodně netradiční thriller. Bregman angažoval scenáristu Jeremyho Iaconeho a režiséra Phillipa Noyceho. Noycemu se scénář zalíbil tím, jak v sobě mísí čtyři různé žánry. “Je to thriller, detektivka, love story a také příběh o znovunalezení smyslu života,” vyjmenovává režisér. Hrdiny příběhu jsou Lincoln Rhyme, legendární detektiv, který je po těžkém zranění upoutaný na lůžko a Amelia Donaghyová, mladá pouliční policistka. Tato netradiční dvojka se spojí, aby dopadla rafinovaného masového vraha, který řádí v ulicích New Yorku.

Je zřejmé, že najít vhodné představitele pro tyto náročné role byl pro producenty prvořadý úkol. “Není mnoho čtyřicátníků, kteří by se hodili pro roli Lincolna Rhymeho,” tvrdí Bregman. “Na to, abych je spočítal, mi stačí tři prsty. A navíc to musela být hvězda. Denzel Washington naštěstí pro nás splňoval obojí.” Pro Washingtona byla role ochrnutého vyšetřovatele velkou výzvou: “Herec používá při práci celé své tělo. Je to jeho nástroj. A já jsem se bez něho musel obejít. Nemohl jsem se hýbat, otáčet hlavou, ani se pořádně rozesmát. Teď mám opravdu lepší představu o tom, jak tito lidé žijí.” Postava mladé policistky připadla talentované Angelině Jolieové. Také na ni kladla její role zvláštní nároky. Ve scénách s Washingtonem i ona své pohyby značně omezovala. “Když se bavíte s někým, kdo je upoutaný na lůžko, musíte se mu přizpůsobit,” říká Jolieová. “Musela jsem se neustále držet v dosahu jeho očí. Seděla jsem jako zařezaná.” Mezi oběma hrdiny se postupně vytváří velice niterný vztah. Jolieová pokračuje: “Je to asi nejpůsobivější love story, jakou jsem kdy točila. V jejich vztahu není vůbec nic sexuálního.” Velký důraz kladli producenti i na obsazování vedlejších rolí. Martin Bregman vysvětluje: “Je to film vycházející z reality. Lidé v něm musejí vypadat opravdově a mluvit opravdově. Liší se od všech thrillerů, které jsem kdy dělal nebo viděl.” Rhymeho ošetřovatelku hraje černošská rapová hvězda Queen Letifahová, zkušený herec Michael Rooker ztvárnil tvrdohlavého policejního důstojníka Cheyneyho, v detektivovi Sellittovi diváci určitě poznají Eda O’Neilla alias Ala Bundu z kultovního televizního seriálu “Ženatý se závazky”.

Příběh se z velké části odehrává na omezeném prostoru pokoje Licolna Rhymeho. Režisér Noyce a kameraman Dean Semler museli vymyslet, jak tyto scény co nejvíce “rozhýbat”, aby nebyly příliš statické. “Nechtěl jsem hýbat ani s herci ani s kamerou. Nebylo by to přirozené,” říká Noyce. “Tak jsme co nejvíce střídali různé postavení a úhly kamery a pak to setříhali dohromady. Divák bude mít pocit, že se pořád něco děje.” Interiérové scény se natáčely v kanadském Montrealu. Některá místa řádění sériového vraha zasadili tvůrci do chátrajícího podzemního světa pod ulicemi New Yorku. Ten je (přes veškerou snahu filmařů o realističnost vyprávění) čirou fikcí. Tvůrci sice nahlíželi do rozsáhlých archivů o newyorském metru, ale o nepoužívaných tunelech pod New Yorkem existuje jen pár zlomkových záznamů. Architekt Nigel Phelps přesto doufá, že diváky o jejich existenci přesvědčí.

TVŮRCI FILMU: Phillip Noyce (režisér) - Noyce se prosadil především thrillery, jakými jsou Úplné bezvětří s Nicole Kidmanovou a Samem Neillem či dvojice filmů s Harrisonem Fordem v roli špičkového agenta CIA Johna Ryana (Vysoká hra patriotů a Jasné nebezpečí).

USA 1999	Variabilní symbol / číslo filmu - F 0004011
Premiéra:	17. 02. 2000
Monopol:	FALCON a.s., do 16. 02. 2001
Přístupnost:	mládeži do 15 let nepřístupný
Formát obrazu:	1:2,35
Formát zvuku:	Dolby Stereo / české titulky
Délka filmu	118 minut
Žánr:	thriller

Recenze

WorldOnLine:

Sběratel kostí - Bone Collector (Falcon)
Ačkoliv by se podle distribučního názvu mohlo zdát, že jde o pokračování Sběratele polibků, není tomu tak. I když v hlavní roli detektiva se opět objeví Denzel Washington, tentokrát je film natočen na motivy jiného známého spisovatele, Jefferyho Deayera. Řadová newyorská policistka Amelia je pro svou šikovnost při ohledání místa vraždy, k níž se dostává náhodou, přidělena k ruce detektiva Lincolna Rhymea, jenž je vinou zranění ze služby upoután na lůžko, odkud řídí pátrání. Dvojice hrdinů stojí před sérií brutálních vražd, při nichž byly oběti mučeny a zohaveny, cíl konečného útoku je však někde zcela jinde...

Recenze v amerických časopisech označují film za standardní, mírně nadprůměrnou detektivku, český filmový guru František Fuka je však filmem zcela rozčarován.

FFFilm [František Fuka]

Kosti nesbírat!
Možná jste si všimli toho, že pokud píšu o nějakém filmu dlouho před jeho českou premiérou, je to většinou psaní pochvalné. Proto jsem s psaním o filmu SBĚRATEL KOSTÍ počkal až na dnešek, den před jeho českou premiérou. Ten film se mi totiž hrubě nelíbil. Je to pouze můj osobní názor a pokud se vám SBĚRATEL KOSTÍ bude hrozně líbit, je to vaše věc...

Takže... Za naprosto největší provinění tohoto filmu považuji scénář. Je údajně založený na poměrně slavné knize, kterou jsem nečetl, takže nevím kolik viny je na jejím autorovi a kolik na scenáristovi. Ve filmu jde vždycky o "potlačení nedůvěry" - o to, abyste věřili hercům a ději na plátně. Ne aby to bylo logické, ale aby to jaksi dávalo smysl v rámci malého vesmíru, který si film (doufejme) vytvoří. Základem SBĚRATELE KOSTÍ je zápletka, spočívající v tom, že detektiv (Denzel Washington) byl těžce zraněn při nehodě, takže je zcela ochrnutý s výjimkou hlavy (od krku nahoru) a dvou prstů. OK, beru. Je to ovšem tak dobrý detektiv, že mu policie začne platit kyberneticko-robotickou postel, superpočítač, scanner, tiskárnu atd. atd., aby mohl dále ze své ložnice řešit zapeklité případy. To už jsem bral poněkud méně. Pak je na druhém konci města nalezena mrtvola a řadové policistce (Angelina Jolieová) se podaří zajistit důležité důkazy z místa činu tím, že dětským fotoaparátem vyfotí mrtvolu dřív než zmokne a zastaví vlak, který se chystá místo činu přejet. Na základě toho dojde detektiv k názoru, že policistka má obrovské kriminalistické nadání a udělá z ní svou osobní asistentku, která mu má pomoci zapeklitý případ brutálního sériového vraha. Tento vývoj děje, spolu s faktem, že policistka vypadá jako supermodelka (Jolieová je bývalá supermodelka), přispěly k tomu, že jsem to vzdal a dál jsem se na film díval jen pro to, že mě zajímalo, jestli bude zbytek stejně slabomyslný. No dobře, a taky proto, že jsem ho zrovna simultánně tlumočil... :)

A dál to bylo ještě přitaženější za vlasy: Policistka začne chromému detektivovi dělat "oči, uši a ruce", t.j. chodí na místa činu a dělá přesně to, co jí Denzel vysílačkou říká. Tedy s výjimkou okamžiků, kdy se jí to udělat nechce ("Ne, tu ruku mrtvole pilkou neuříznu!"). Nějaká její intuice nebo schopnosti s tím nemají nic společného a kdyby tam místo ní byl otrlý chlap, co se nebojí řezat mrtvolám ruce, bylo by to pro všechny efektivnější. Pak by ovšem nemohl mezi policistkou a detektivem vzklíčit milostný vztah, který kulminuje (erotickou???) scénou, kterou tu radši nebudu popisovat.

Vrah u svých obětí nechává prapodivné stopy (šroub, dobytčí kost, kus papíru ze staré knihy, rozdrcené škeble atd...), ze kterých detektiv vždycky nějakým třeskutě geniálním způsobem vydedukuje, kde se odehraje další vražda. Např. na místě činu byla nalezena trocha kysličníku uhlenatého (tuším). Následující dedukce: "Tehle chemikáli vzniká například rozkladem starých organických materiálů... Asi z nějakých jatek... Starých jatek... Jaká jatka byla v téhle oblasti zrušena někdy na přelomu století? Jedna v roce 1895, druhá v roce 1898, třetí v roce 1902... Tak jeďte do těch druhých, tam bude další oběť!" A taky že jo...

(Zbytek vám může zkazit překvapení, takže ho nečtěte, pokud na SBĚRATELE KOSTÍ hodláte jít.) Tímto geniálním způsobem se daří našemu páru nacházet další a další mrtvoly a stopy. Dramtický zlom nastane ve chvíli, kdy detektiv složí dohromady tři útržky papíru, dá tím dohromady značku starého knižního nakladatelství a vyšle policistku do antikvariátu, zřejmě aby analyzovala všechny existující knihy toho nakladatelství. Policistka přijde do obrovského antikvariátu s desetitisíci knihami, náhodně sáhne do jedné police a náhodou vypadne stará detektivka (kniha, ne samice od detektiva), jejíž děj přesně souhlasí s dosud vykonanými vraždami! Je to jasné - vrah provádí "vraždy podle předlohy". Díky tomu naši dva hrdinové odhalí kde vrah zaútočí příště a policistka se tam vydává. Na staré opuštěné stanici metra ovšem nachází pouze starý vagón s číslem, které souhlasí s číslem detektivova odznaku, z čehož si vyvozuje, že vrah chce zabít detektiva. Uhání k němu a skutečně nachází chromého detektiva, který může pohybovat jenom hlavou a dvěma prsty, uprostřed souboje se zdravým vrahem, vyzbrojeným skalpelem. Fakt! Pak se samozřejmě zjistí, že vrah všechny ty vraždy prováděl jenom proto, aby psychicky zdeptal detektiva za to, že ho před 15 lety dostal do vězení. A pak spolu policistka a detektiv začnou žít a je happyend.

Smutné je, že i když Denzel Washington a Angelina Jolieová jsou dobří herci a Phillip Noyce je přinejmenším dobrý řemeslný režisér, SBĚRATEL KOSTÍ je typickým příkladem toho, jak osudovým se může stát odfláknutý scénář... A abych nezapomněl, detektivova kolegu hraje stejný herec, který hraje Ala Bundu v "Ženatém se závazky!"

Kinofil [Kotwak]

Lincoln Rhymes (Denzel Washington) je autor mnoha knih o policejním vyšetřování a všeobecně uznávaný detektiv, což je mu ale prd platné, když na něj při jednom rutinním pátrání spadne traverza a udělá z něj nadosmrti mrzáka. Jeho mozek sice zůstal naprosto netknutý a stejně bystrý jako předtím, ale může pohybovat pouze hlavou, rameny a pravým ukazováčkem. Pravidelně ho navíc sužují záchvaty, které z něj mohou v jediném okamžiku udělat "vegeťáka", což Lincoln rozhodně nechce dopustit, a proto si naplánoval co nejbližší eutanazii. To ale ještě netušil, že na něj čeká jeho poslední a zatím nejtěžší případ...

Amelia Donaghy (Angelina Jolie) je obyčejná pochůzkářka, jakých v New Yorku pracují tisíce. Jednoho dne se náhodou přichomýtne k místu brutální vraždy, a než dorazí speciální pátrací jednotka, všechno profesionálně zdokumentuje a shromáždí veškerý důkazní materiál. To z nějakého nepochopitelného důvodu nakrkne jejího šéfa, kapitána Chenyho a z nějakého ještě nepochopitelnějšího důvodu to nadchne Lincolna, který se na žádost svého starého přítele, detektiva Sellitta, případu ujme, a jako pomocníka si místo nějakého zkušeného odborníka vyžádá zcela nezkušenou Amelii.

Amelia dostane kufřík s nářadím, baterku a vysílačku, kterou je neustále spojená s Lincolnem, jenž jí radí, jak postupovat dál. V naprosté většině případů to znamená, že úplně sama (přestože okolo ní jsou desítky jiných policistů) leze do temných a zjevně nebezpečných míst, v nichž porůznu poblikává svojí baterčičkou, uřezává mrtvolám končetiny a provádí jiné vesměs zábavné činnosti. Lincoln zatím leží ve své pohodlné posteli, horečně kombinuje, dedukuje a indukuje a díky vrozené geniální intuici postupně na základě Ameliiných poznatků dochází k závěrům vedoucím překvapivě k dopadení pachatele.

Vrah totiž nechává na místech svých činů mikroskopicky malé kousky papírku (kterých by si normálně nikdy nikdo nevšiml), jež složeny dohromady tvoří sdělení vedoucí k zásadnímu odhalení. Nikde není řečeno, proč se s tím vlastně tolik obtěžuje, když mu musí být jasné, že by stačilo tak málo a nikdy by se o tom nikdo nedozvěděl. Dnes už zřejmě zkrátka nestačí, aby člověk byl masový vrah, to je příliš nudné, a tak je nutné po sobě zcela zbytečně a neskutečně pracně, zato ovšem vytrvale a soustavně zanechávat prakticky neobjevitelné a nerozluštitelné indicie.

Jak už jste asi pochopili, scénář Sběratele kostí je naprosto neuvěřitelná slátanina, jaká se hned tak nevidí. Pokud se vám Arnieho brilantní dedukce v Konci světa zdály přitažené za vlasy, budete nejspíš s otevřenou pusou zírat na úžasné kousky, jaké v tomto snímku předvádí Denzel Washington. A jestli se vám snad zdají moje slova příliš krutá, pak vězte, že je volím proto, že představa, že si někdo o divákovi (to jest potažmo o mě) myslí, že je takový vůl, aby mu na podobně naivní a ubohou zápletku skočil, tedy tato představa mě osobně uráží.

Ve Sběrateli kostí se v krystalicky čisté podobě koncentrují všechna klišé a nectnosti žánru od nesmyslné motivace pachatele přes neuvěřitelně nepravděpodobné náhody, které posunují děj kupředu (scéna v knihkupectví je toho zářným příkladem), až k obligátní závěrečné sekvenci, v níž padouch vysvětluje zdánlivě bezmocnému klaďasovi detaily svého zvrhlého plánu místo toho, aby ho jednoduše zabil. Tentokrát ovšem finální scéna nejenom že postaví na hlavu všechno, co jsme až dosud viděli, ale navíc dozajista aspiruje na titul nejkomičtějšího (nebo snad nejtragičtějšího?) filmového zakončení roku.

Odehrát celý film v posteli a moci při tom hýbat pouze hlavou a jedním prstem je pořádná herecká výzva a Denzel Washington se jí ve skutečnosti zhostil relativně dobře, leč totální zhovadilost okolního dění zakrýt nemůže. Angelina Jolie vypadá ve Sběrateli kostí zatím nejmíň sexy ze všech filmů, v nichž jsem ji viděl, a tak zřejmě nejzajímavější herecký výkon podává zpěvačka Queen Latifah jako Lincolnova zdravotní sestra Thelma. Zcela idiotská je naproti tomu postava kapitána Chenyho, který po celou dobu nedělá nic jiného, než že naprosto bezdůvodně buzeruje všechny lidi okolo sebe.

Perličkou v hereckém obsazení je účast Eda O'Neilla, takto představitele Ala Bundy z televizního seriálu Ženatý se závazky. V první chvíli vyloženě čekáte, až si krkne, strčí ruku za pásek a řekne "Jsem doma, Peggy!", ale po chvíli zjistíte, že hraje vlastně docela dobře, a nebýt toho, že ho máte už zřejmě natrvalo zafixovaného, jak posledních deset let sedí na gauči, dloube se v nose a pronáší životní moudra, tak by vám na něm nejspíš nepřišlo vůbec nic divného.

Phillip Noyce, režisér řemeslně slušných thrillerů Jasné nebezpečí a Vysoká hra patriotů, se tentokrát pokusil fušovat do práce Davidu Fincherovi a je zcela evidentní, že šlápl vedle. Co je filmu platná relativně slušná atmosféra, kterou kameraman Dean Semler buduje temnými záběry ponurých podzemních prostor, když ho každou chvíli srazí k zemi naprosto nesmyslná a nelogická zápletka. Zkrátka a dobře, pokud chcete Sběratele kostí vidět, pak jedině na vlastní nebezpečí.

Cinema [Michal Šobr]

SBĚRATEL KOSTÍ (THE BONE COLLECTOR)
Na Manhattanu řádí masový vrah - a invalidní policejní eso Denzel Washington ještě nemůže do penze. Dokud mu slouží mozek, chrup, počítač a přičinlivá Angelina Jolieová, nemůže si být vraždící maniak ničím jistý.

Pryč jsou doby vyrovnaných fair play soubojů, kdy proti sobě policajt a zločinec nastupovali ve stejné váhové kategorii. K tomu, aby se vybudilo okoralé srdce filmového diváka a alespoň trochu zpěnil jeho zvětralý adrenalin, je třeba řádně přitlačit na pilu a razantně přehodnotit handicapy! Třeba tak, jak to pracně vypotil literární autor "Sběratele kostí" Jeffery Deaver a do filmové podoby přepsal Jeremy Iacone, balancující již na hranici hodně za vlasy přitaženého pseudomožného. Stačil by totiž už jen nevelký (úlevný) úkrok bokem a mohli bychom bezstarostně poletovat v království Randalla a Hopkirka či s Duchem Patricka Swayzeho. Možná by to byl milosrdný posun k melodramatické romanci (o kterou si nejednoznačně ukotvený projekt místy koleduje), ale sveřepí tvůrci zarytě trvali na tom, že chatrný rubáš tohoto deviantního "kostlivce" raději spíchnou do střihu kriminálního thrilleru. A tak nechali svého paralyzovaného hrdinu přece jen (alespoň trochu) žít.

Méně schopní kolegové uctivě statují v pozadí

Není v ní sice zdaleka tak čiperný jako Madonna, ale na jednoho obskurního masového vraha a jeho stereotypně infantilní kryptogramy to pořád ještě stačí. Byly doby, kdy detektiv Lincoln Rhyme proháněl zločincům perka v terénu a po šichtě sepisoval instrukční brožury (pro méně chápavé kolegy a frekventanty policejní akademie) hlavně o tom, jak na místě činu vyčenichat z ničeho slibnou stopu. Pak se na něj při jedné rutinní akci sesunul kus špinavého newyorského podzemí a učinil z něj paralyzované torzo, v němž ovšem stále ještě funguje brilantní analytický mozek. A pokud dýchá a zbývá mu jediný funkční prst, kterým může ovládat myš svého počítače, rozhodně to nevzdá! Jsou takové houževnaté a nezničitelné typy, které oscilují mezi Meresjevem, bílou velrybou a kanonýrem Jabůrkem - a Lincoln je jeden z nich. A nehodlá nečinně hnípat na svém luxusním invalidním lůžku, když se po newyorských ulicích prohání drožka smrti, za jejímž volantem rozehrává deviantní kripl krvavý seriál, jehož epizody končí, dlouhými, krutými a bolestnými rituálními popravami. Policie je jako obvykle neefektivně snaživá a klasicky bezradná, velící důstojník vám od začátku připadá jako debil (a ani posléze vás v tomto pocitu nezklame) - a Lincolnovi tak nezbývá nic jiného, než převzít svoji poslední misi. Obklopen sofistikovanou elektronikou a kolegy (kteří čekají na Mistrův geniální gambit), potřebuje jediné. Zachovalé tělo, jež by mohl místo sebe vyslat na místo činu, aby pro něj nasbíralo důkazní materiál, který přitroublí ňoumové z okrsku notoricky přehlížejí. A jedno docela obstojné je právě na dohled.

Zatímco Lincoln je v newyorském policejním distriktu svého druhu jediný exemplář, Angelina Jolieová je řadová ťápota, jakých se mezi uniformovanými "platfusáky" plouží tisíce. Ale měla tu kliku, že našla první mrtvolu, nedaleko které se povaloval ušmiknutý prst, jež nebožtíkovi zrovna chyběl. Tehdy Angelina prokázala, že někteří pochůzkáři mají nabito i pod policajtskou čepicí. Pochopila souvislost mezi oběma nálezy, hned zatepla to Lincolnovi vyklopila - a ten v ní okamžitě objevil zpřízněný zárodek svého slídilského génia. Tak vznikl ďábelsky smíšený debl, který vytvořil tak intenzivní tlak na síti, že osamělý protihráč (a masoví vrazi, díky své zalibě likvidovat vše živé ve svém okolí, patří mezi nejosamělejší) až na několik prohozů (u podzemního parovodu, v bývalých jatkách či u přístavní navigace) neměl nakonec šanci prosadit svoji hru.

Kde jsou ty doby, kdy se masoví vrazi ještě dokázali soustředit hlavně na to, co se od nich očekává? Kam se poděla čirá vražedná mánie ve stylu Jacka Rozparovače nebo čistá maniakální práce Gunnara Hansena s motorovou pilou? Současný Hollywood odzvonil primitivním zabijákům a nahradil je psychopatologickými zrůdami s freudovskými komplexy, sklonem k ornamentální dekoraci, kanibalismu, kvízovým metaforám a symbolickým rébusům, jejichž vymýšlení a pracné aranžmá je zaměstnává více nežli vražedný akt.

Phillip Noyce (Úplné bezvětří, Vysoká hra patriotů) si už ve filmu vyzkoušel leccos. Když o svém Sběrateli kostí prohlásil "je to love story, a také thriller a detektivka", nařízl si sám větev, na kterou ho chtěl usadit. Výsledkem této trojjediné ambice se totiž stalo mírně jeté puzzle, místy s hodně ošoupanými fragmenty, které ovšem nakonec vždycky nějak složíte. Možná ho lákala netriviální konfigurace ústředního tandemu (ochrnutý pátrač a nezkušená pomocnice) - ale možná se (před tím, než je dal dohromady) měl zajít podívat jak to v Oknu do dvora sehrál Alfred Hitchcock s uzemněným Jamesem Stewartem a čipernou Grace Kellyovou. A kdyby se znovu podíval na to, jak mistrovsky David Fincher aranžoval Sedm, zřejmě by pochopil, že atmosféru netvoří jen dostatečně omšelé dekorace, příběh musí být s hodinářskou precizností sestaven a nikoli nahrubo nahozen zednickou lžící - a ochrnutý Denzel Washington se začátečnicí Angelinou Jolieovou to proti Bradu Pittovi a Morganu Freemanovi prostě neustojí. A jestliže by si ještě oživil nevýrazného tematického mutanta Vraždy podle předlohy, dospěl by k názoru, že než točit další tuctový portrét masového vraha, je lepší nechat kostlivce dál ve skříni. Noyce vám totiž nedává ani poctivou šanci bát se o své hrdiny. Na to, že se Angelina brouzdá sama po hrůzných místech činu si časem bez problémů zvyknete v dobré víře, že ji tam stejně nikdo a nic nepřekvapí (a taky že ne!). Chybí tu i deviantně věrohodná motivace, která na rozdíl od konzistentních Sedmi nakonec směřuje účelově úplně jinam než celou dobu předstírala. A manhattanský zabiják postrádá i onu sugestivně páchnoucí auru zločinu, vlastní všem skutečným "masovkářům", a vedle masožravého dr. Hannibala Lectera vypadá spíše jako přechodně vykolejený vegetarián. A finále (vážení příznivci upírského filmu - jestliže to do něj vydržíte, pochopíte, co tím myslím) je skutečnou červivou třešničkou na tomhle připečeném dortíku.

Odehrát roli v posteli (když ji zrovna nesdílíte s dámou) je herecká výzva, kterou Denzel Washington zřejmě ve slabém okamžiku přijal a v rámci svých (paralyzovaných) možností a stejně postiženého scénáře vlastně se ctí zvládl. Snaživá Angelina Jolieové vedle něj spíše jen sbírala zkušenosti, za nějaký čas by z ní táta Jon Voight mohl mít radost. Chválit je možné i výběr pochmurných newyorských lokací a práci oscarového kameraman Deana Semlera (Tanec s vlky), který dokázal vtisknout v zásadě statickému projektu vizuální dramatičnost a dynamiku. A předem je třeba pochválit i vás, věrné, vytrvalé a vděčné filmové diváky, kteří i na tomhle sporém skeletu určitě najdete nějaké to chutné sousto.

Hodnoceni: 40%

Zde vám stejnou recenzi nabízím ke stáhnutí v naskenované podobě! Pochází z únorové Cinemy 02/2000. Článek je ve formátu JPEG a sbalený do ZIP archivu. DOWNLOAD [1500x2040 & 1500x2064 - velikost 868kB]