|
 Plakát k filmu The Bone Collector
|
Lidé, co dělají v USA casting (obsazení) filmů zřejmě usoudili, že
již konečně nastala doba pro obsazení Eda v jedné z hlavních rolí
nového filmu, aniž by v něm díváci stále viděli populárního Ala Bundu.
Konečně si tedy můžeme Eda vychutnat na stříbrném plátně a to ve filmu
režiséra Phillipa Noyceho Sběratel kostí [ The Bone Collector ]
z roku 1999. Hrdinou je ochrnutý bývalý policejní vyšetřovatel Lincoln Rhyme,
který s pomocí mladé policistky Amelie Donaghyové pátrá po masovém vrahovi,
jenž své zločiny páchá jako poctu slavným případům z minulosti. Ed zde hraje
detektiva Paulieho Sellitta, který se na tomto případu také podílí.
Podle časopisu Cinema se má česká premiéra konat 17. února roku 2000.
Hodnocení, co jsem zatím viděl, byla celkem pozitivní, ale kritici často
zmiňovali ne moc velkou originalitu a "tohle jsem už sakra někde viděl..." :)
- déja vu. Vždy to bylo 6-7/10, což rozhodně není špatné.
V hlavních rolích:
Denzel Washington (Lincoln Rhyme),
Angelina Jolie (Amelia Donaghy),
Queen Latifah (Thelma),
Michael Rooker (kapitán Howard Cheney),
Mike McGlone (detektiv Kenny Solomon),
Ed O'Neill (detektiv Paulie Sellitto),
Luis Guzmán (Eddie Ortiz),
Leland Orser (Richard Thompson),
John Benjamin Hickey (dr. Barry Lehman),
Bobby Cannavale (Steve)

Co o Edovi píšou na oficiální www stránce
[ http://www.thebonecollector.com/ ]
Ed O'Neill je nejznámější jako Al Bunda v oblíbeném televnizním seriálu
Ženatý se závazky. Za tuto roli byl dokonce nominován na cenu Zlatý Glóbus
(Golden Globe Award).
Hrál ve filmech The Spanish Prisoner, Pre
(pozn. zde se jim vloudila chybička: má tam být - Prefontaine),
Malí Obři, Blue Chips, Waynův Svět 1&2, Dutch, Sibling Rivalry,
Ford Fairlane, Disorganized Crime, K-9, Dogs of War nebo Cruising.
Z divadelních rolí O'Neill stanul na prknech Brodwaye ve hře Knockout. Stejně dobře
hrál i v malých regionálních divadlech ve hrách: Lakeboat, Of Mice and Men, A Street
Car Named Desire, Androcles and the Lion, The Front Page nebo The Gerte People.
V televizi si zahrál ještě v hlavní roli pilotní epizody seriálu Popeye Doyle,
hostoval v seriálu Midnight Caller a ve filmu týdne - The Whereabouts of Jenny.
Na stránce jsem jako správný puntičkáč našel ještě jednu chybičku a
to ve jménu Edovy role - místo "Sellitto, Paulie" tam mají "Selitto, Paulie". Jinak
je tato www stránka se spoustou JAVY a animovaných GIFů bezvadně udělaná, rozhodně
neprohloupíte, když ji navštívíte.
Upoutávky
Stránka distribuční společnosti Falcon:
OBSAH JEDNOU VĚTOU: Denzel Washington a Angelina Jolie ve strhujícím thrilleru
o pátrání po masovém vrahovi

OBSAH: Co znamenají komplikované a záhadné symboly, které nechává masový vrah
vedle zohavených těl svých obětí? Obyčejná newyorská policistka Amelia Donaghyová
(Angelina Jolieová) si na dalším místě činu počíná tak šikovně, že je přidělena k ruce
prvotřídního detektiva Lincolna Rhymea (Denzel Washington). Autor slavné knihy o ohledávání
místa činu byl špičkovým vyšetřovatelem, ale následkem tragické nehody ochrnul na celé
tělo. Bývalí kolegové používají jeho prvotřídní analytické schopnosti pouze v nejnutnějších
případech. A přesně takový právě nastal, protože na rafinovanou hru zvráceného psychopata
jsou obyčejní newyorští detektivové krátcí. Lincol a Amelia spolu vytvoří nesourodý, ale
překvapivě efektivní vyšetřovací tým, který začne masovému vrahovi brzy šlapat na paty...
O NATÁČENÍ:
Producent Martin Bregman (Serpico, Psí odpoledne, Zjizvená tvář) prokázal svůj čich na
zajímavé filmové látky už několikrát. Tentokrát se začetl do bestselleru Jefferyho
Deavera “The Bone Collector”. Kniha mu připadala jako dobrý námět pro hodně netradiční
thriller. Bregman angažoval scenáristu Jeremyho Iaconeho a režiséra Phillipa Noyceho.
Noycemu se scénář zalíbil tím, jak v sobě mísí čtyři různé žánry. “Je to thriller,
detektivka, love story a také příběh o znovunalezení smyslu života,” vyjmenovává režisér.
Hrdiny příběhu jsou Lincoln Rhyme, legendární detektiv, který je po těžkém zranění
upoutaný na lůžko a Amelia Donaghyová, mladá pouliční policistka. Tato netradiční dvojka
se spojí, aby dopadla rafinovaného masového vraha, který řádí v ulicích New Yorku.
Je zřejmé, že najít vhodné představitele pro tyto náročné role byl pro producenty prvořadý
úkol. “Není mnoho čtyřicátníků, kteří by se hodili pro roli Lincolna Rhymeho,” tvrdí
Bregman. “Na to, abych je spočítal, mi stačí tři prsty. A navíc to musela být hvězda.
Denzel Washington naštěstí pro nás splňoval obojí.” Pro Washingtona byla role ochrnutého
vyšetřovatele velkou výzvou: “Herec používá při práci celé své tělo. Je to jeho nástroj.
A já jsem se bez něho musel obejít. Nemohl jsem se hýbat, otáčet hlavou, ani se pořádně
rozesmát. Teď mám opravdu lepší představu o tom, jak tito lidé žijí.” Postava mladé
policistky připadla talentované Angelině Jolieové. Také na ni kladla její role zvláštní
nároky. Ve scénách s Washingtonem i ona své pohyby značně omezovala. “Když se bavíte s
někým, kdo je upoutaný na lůžko, musíte se mu přizpůsobit,” říká Jolieová. “Musela jsem
se neustále držet v dosahu jeho očí. Seděla jsem jako zařezaná.” Mezi oběma hrdiny se
postupně vytváří velice niterný vztah. Jolieová pokračuje: “Je to asi nejpůsobivější love
story, jakou jsem kdy točila. V jejich vztahu není vůbec nic sexuálního.” Velký důraz
kladli producenti i na obsazování vedlejších rolí. Martin Bregman vysvětluje: “Je to film
vycházející z reality. Lidé v něm musejí vypadat opravdově a mluvit opravdově. Liší se
od všech thrillerů, které jsem kdy dělal nebo viděl.” Rhymeho ošetřovatelku hraje
černošská rapová hvězda Queen Letifahová, zkušený herec Michael Rooker ztvárnil
tvrdohlavého policejního důstojníka Cheyneyho, v detektivovi Sellittovi diváci určitě
poznají Eda O’Neilla alias Ala Bundu z kultovního televizního seriálu “Ženatý se závazky”.
Příběh se z velké části odehrává na omezeném prostoru pokoje Licolna Rhymeho. Režisér
Noyce a kameraman Dean Semler museli vymyslet, jak tyto scény co nejvíce “rozhýbat”,
aby nebyly příliš statické. “Nechtěl jsem hýbat ani s herci ani s kamerou. Nebylo by
to přirozené,” říká Noyce. “Tak jsme co nejvíce střídali různé postavení a úhly kamery
a pak to setříhali dohromady. Divák bude mít pocit, že se pořád něco děje.” Interiérové
scény se natáčely v kanadském Montrealu. Některá místa řádění sériového vraha zasadili
tvůrci do chátrajícího podzemního světa pod ulicemi New Yorku. Ten je (přes veškerou
snahu filmařů o realističnost vyprávění) čirou fikcí. Tvůrci sice nahlíželi do
rozsáhlých archivů o newyorském metru, ale o nepoužívaných tunelech pod New Yorkem
existuje jen pár zlomkových záznamů. Architekt Nigel Phelps přesto doufá, že diváky
o jejich existenci přesvědčí.
TVŮRCI FILMU: Phillip Noyce (režisér) - Noyce se prosadil především
thrillery, jakými jsou Úplné bezvětří s Nicole Kidmanovou a Samem Neillem či dvojice
filmů s Harrisonem Fordem v roli špičkového agenta CIA Johna Ryana (Vysoká hra patriotů
a Jasné nebezpečí).
| USA 1999
|
Variabilní symbol / číslo filmu - F 0004011
|
| Premiéra:
|
17. 02. 2000
|
| Monopol:
|
FALCON a.s., do 16. 02. 2001
|
| Přístupnost:
|
mládeži do 15 let nepřístupný
|
| Formát obrazu:
|
1:2,35
|
| Formát zvuku:
|
Dolby Stereo / české titulky
|
| Délka filmu
|
118 minut
|
| Žánr:
|
thriller
|
Recenze
WorldOnLine:
Sběratel kostí - Bone Collector (Falcon)
Ačkoliv by se podle distribučního názvu mohlo zdát, že jde o pokračování Sběratele
polibků, není tomu tak. I když v hlavní roli detektiva se opět objeví Denzel Washington,
tentokrát je film natočen na motivy jiného známého spisovatele, Jefferyho Deayera. Řadová
newyorská policistka Amelia je pro svou šikovnost při ohledání místa vraždy, k níž se
dostává náhodou, přidělena k ruce detektiva Lincolna Rhymea, jenž je vinou zranění ze
služby upoután na lůžko, odkud řídí pátrání. Dvojice hrdinů stojí před sérií brutálních
vražd, při nichž byly oběti mučeny a zohaveny, cíl konečného útoku je však někde zcela jinde...
Recenze v amerických časopisech označují film za standardní, mírně nadprůměrnou detektivku,
český filmový guru František Fuka je však filmem zcela rozčarován.
FFFilm [František Fuka]
Kosti nesbírat!
Možná jste si všimli toho, že pokud píšu o nějakém filmu dlouho před jeho českou premiérou,
je to většinou psaní pochvalné. Proto jsem s psaním o filmu SBĚRATEL KOSTÍ počkal až na
dnešek, den před jeho českou premiérou. Ten film se mi totiž hrubě nelíbil. Je to pouze
můj osobní názor a pokud se vám SBĚRATEL KOSTÍ bude hrozně líbit, je to vaše věc...
Takže... Za naprosto největší provinění tohoto filmu považuji scénář. Je údajně založený na
poměrně slavné knize, kterou jsem nečetl, takže nevím kolik viny je na jejím autorovi a
kolik na scenáristovi. Ve filmu jde vždycky o "potlačení nedůvěry" - o to, abyste věřili
hercům a ději na plátně. Ne aby to bylo logické, ale aby to jaksi dávalo smysl v rámci
malého vesmíru, který si film (doufejme) vytvoří. Základem SBĚRATELE KOSTÍ je zápletka,
spočívající v tom, že detektiv (Denzel Washington) byl těžce zraněn při nehodě, takže
je zcela ochrnutý s výjimkou hlavy (od krku nahoru) a dvou prstů. OK, beru. Je to ovšem
tak dobrý detektiv, že mu policie začne platit kyberneticko-robotickou postel, superpočítač,
scanner, tiskárnu atd. atd., aby mohl dále ze své ložnice řešit zapeklité případy. To už
jsem bral poněkud méně. Pak je na druhém konci města nalezena mrtvola a řadové policistce
(Angelina Jolieová) se podaří zajistit důležité důkazy z místa činu tím, že dětským
fotoaparátem vyfotí mrtvolu dřív než zmokne a zastaví vlak, který se chystá místo činu
přejet. Na základě toho dojde detektiv k názoru, že policistka má obrovské kriminalistické
nadání a udělá z ní svou osobní asistentku, která mu má pomoci zapeklitý případ brutálního
sériového vraha. Tento vývoj děje, spolu s faktem, že policistka vypadá jako supermodelka
(Jolieová je bývalá supermodelka), přispěly k tomu, že jsem to vzdal a dál jsem se na film
díval jen pro to, že mě zajímalo, jestli bude zbytek stejně slabomyslný. No dobře, a taky
proto, že jsem ho zrovna simultánně tlumočil... :)
A dál to bylo ještě přitaženější za vlasy: Policistka začne chromému detektivovi dělat
"oči, uši a ruce", t.j. chodí na místa činu a dělá přesně to, co jí Denzel vysílačkou říká.
Tedy s výjimkou okamžiků, kdy se jí to udělat nechce ("Ne, tu ruku mrtvole pilkou neuříznu!").
Nějaká její intuice nebo schopnosti s tím nemají nic společného a kdyby tam místo ní byl
otrlý chlap, co se nebojí řezat mrtvolám ruce, bylo by to pro všechny efektivnější. Pak by
ovšem nemohl mezi policistkou a detektivem vzklíčit milostný vztah, který kulminuje
(erotickou???) scénou, kterou tu radši nebudu popisovat.
Vrah u svých obětí nechává prapodivné stopy (šroub, dobytčí kost, kus papíru ze staré knihy,
rozdrcené škeble atd...), ze kterých detektiv vždycky nějakým třeskutě geniálním způsobem
vydedukuje, kde se odehraje další vražda. Např. na místě činu byla nalezena trocha
kysličníku uhlenatého (tuším). Následující dedukce: "Tehle chemikáli vzniká například
rozkladem starých organických materiálů... Asi z nějakých jatek... Starých jatek... Jaká
jatka byla v téhle oblasti zrušena někdy na přelomu století? Jedna v roce 1895, druhá
v roce 1898, třetí v roce 1902... Tak jeďte do těch druhých, tam bude další oběť!" A taky
že jo...
(Zbytek vám může zkazit překvapení, takže ho nečtěte, pokud na SBĚRATELE KOSTÍ hodláte jít.)
Tímto geniálním způsobem se daří našemu páru nacházet další a další mrtvoly a stopy.
Dramtický zlom nastane ve chvíli, kdy detektiv složí dohromady tři útržky papíru, dá tím
dohromady značku starého knižního nakladatelství a vyšle policistku do antikvariátu, zřejmě
aby analyzovala všechny existující knihy toho nakladatelství. Policistka přijde do
obrovského antikvariátu s desetitisíci knihami, náhodně sáhne do jedné police a náhodou
vypadne stará detektivka (kniha, ne samice od detektiva), jejíž děj přesně souhlasí s dosud
vykonanými vraždami! Je to jasné - vrah provádí "vraždy podle předlohy". Díky tomu naši dva
hrdinové odhalí kde vrah zaútočí příště a policistka se tam vydává. Na staré opuštěné stanici
metra ovšem nachází pouze starý vagón s číslem, které souhlasí s číslem detektivova odznaku,
z čehož si vyvozuje, že vrah chce zabít detektiva. Uhání k němu a skutečně nachází chromého
detektiva, který může pohybovat jenom hlavou a dvěma prsty, uprostřed souboje se zdravým
vrahem, vyzbrojeným skalpelem. Fakt! Pak se samozřejmě zjistí, že vrah všechny ty vraždy
prováděl jenom proto, aby psychicky zdeptal detektiva za to, že ho před 15 lety dostal do
vězení. A pak spolu policistka a detektiv začnou žít a je happyend.
Smutné je, že i když Denzel Washington a Angelina Jolieová jsou dobří herci a Phillip Noyce
je přinejmenším dobrý řemeslný režisér, SBĚRATEL KOSTÍ je typickým příkladem toho, jak
osudovým se může stát odfláknutý scénář... A abych nezapomněl, detektivova kolegu hraje
stejný herec, který hraje Ala Bundu v "Ženatém se závazky!"
Kinofil [Kotwak]
Lincoln Rhymes (Denzel Washington) je autor mnoha knih o policejním vyšetřování a všeobecně
uznávaný detektiv, což je mu ale prd platné, když na něj při jednom rutinním pátrání spadne
traverza a udělá z něj nadosmrti mrzáka. Jeho mozek sice zůstal naprosto netknutý a stejně
bystrý jako předtím, ale může pohybovat pouze hlavou, rameny a pravým ukazováčkem.
Pravidelně ho navíc sužují záchvaty, které z něj mohou v jediném okamžiku udělat "vegeťáka",
což Lincoln rozhodně nechce dopustit, a proto si naplánoval co nejbližší eutanazii. To ale
ještě netušil, že na něj čeká jeho poslední a zatím nejtěžší případ...
Amelia Donaghy (Angelina Jolie) je obyčejná pochůzkářka, jakých v New Yorku pracují tisíce.
Jednoho dne se náhodou přichomýtne k místu brutální vraždy, a než dorazí speciální pátrací
jednotka, všechno profesionálně zdokumentuje a shromáždí veškerý důkazní materiál. To z
nějakého nepochopitelného důvodu nakrkne jejího šéfa, kapitána Chenyho a z nějakého ještě
nepochopitelnějšího důvodu to nadchne Lincolna, který se na žádost svého starého přítele,
detektiva Sellitta, případu ujme, a jako pomocníka si místo nějakého zkušeného odborníka
vyžádá zcela nezkušenou Amelii.
Amelia dostane kufřík s nářadím, baterku a vysílačku, kterou je neustále spojená s Lincolnem,
jenž jí radí, jak postupovat dál. V naprosté většině případů to znamená, že úplně sama
(přestože okolo ní jsou desítky jiných policistů) leze do temných a zjevně nebezpečných
míst, v nichž porůznu poblikává svojí baterčičkou, uřezává mrtvolám končetiny a provádí
jiné vesměs zábavné činnosti. Lincoln zatím leží ve své pohodlné posteli, horečně kombinuje,
dedukuje a indukuje a díky vrozené geniální intuici postupně na základě Ameliiných poznatků
dochází k závěrům vedoucím překvapivě k dopadení pachatele.
Vrah totiž nechává na místech svých činů mikroskopicky malé kousky papírku (kterých by si
normálně nikdy nikdo nevšiml), jež složeny dohromady tvoří sdělení vedoucí k zásadnímu
odhalení. Nikde není řečeno, proč se s tím vlastně tolik obtěžuje, když mu musí být jasné,
že by stačilo tak málo a nikdy by se o tom nikdo nedozvěděl. Dnes už zřejmě zkrátka nestačí,
aby člověk byl masový vrah, to je příliš nudné, a tak je nutné po sobě zcela zbytečně
a neskutečně pracně, zato ovšem vytrvale a soustavně zanechávat prakticky neobjevitelné
a nerozluštitelné indicie.
Jak už jste asi pochopili, scénář Sběratele kostí je naprosto neuvěřitelná slátanina, jaká
se hned tak nevidí. Pokud se vám Arnieho brilantní dedukce v Konci světa zdály přitažené za
vlasy, budete nejspíš s otevřenou pusou zírat na úžasné kousky, jaké v tomto snímku předvádí
Denzel Washington. A jestli se vám snad zdají moje slova příliš krutá, pak vězte, že je
volím proto, že představa, že si někdo o divákovi (to jest potažmo o mě) myslí, že je
takový vůl, aby mu na podobně naivní a ubohou zápletku skočil, tedy tato představa mě
osobně uráží.
Ve Sběrateli kostí se v krystalicky čisté podobě koncentrují všechna klišé a nectnosti
žánru od nesmyslné motivace pachatele přes neuvěřitelně nepravděpodobné náhody, které
posunují děj kupředu (scéna v knihkupectví je toho zářným příkladem), až k obligátní
závěrečné sekvenci, v níž padouch vysvětluje zdánlivě bezmocnému klaďasovi detaily svého
zvrhlého plánu místo toho, aby ho jednoduše zabil. Tentokrát ovšem finální scéna nejenom
že postaví na hlavu všechno, co jsme až dosud viděli, ale navíc dozajista aspiruje na
titul nejkomičtějšího (nebo snad nejtragičtějšího?) filmového zakončení roku.
Odehrát celý film v posteli a moci při tom hýbat pouze hlavou a jedním prstem je pořádná
herecká výzva a Denzel Washington se jí ve skutečnosti zhostil relativně dobře, leč totální
zhovadilost okolního dění zakrýt nemůže. Angelina Jolie vypadá ve Sběrateli kostí zatím
nejmíň sexy ze všech filmů, v nichž jsem ji viděl, a tak zřejmě nejzajímavější herecký
výkon podává zpěvačka Queen Latifah jako Lincolnova zdravotní sestra Thelma. Zcela
idiotská je naproti tomu postava kapitána Chenyho, který po celou dobu nedělá nic jiného,
než že naprosto bezdůvodně buzeruje všechny lidi okolo sebe.
Perličkou v hereckém obsazení je účast Eda O'Neilla, takto představitele Ala Bundy
z televizního seriálu Ženatý se závazky. V první chvíli vyloženě čekáte, až si krkne,
strčí ruku za pásek a řekne "Jsem doma, Peggy!", ale po chvíli zjistíte, že hraje vlastně
docela dobře, a nebýt toho, že ho máte už zřejmě natrvalo zafixovaného, jak posledních
deset let sedí na gauči, dloube se v nose a pronáší životní moudra, tak by vám na něm
nejspíš nepřišlo vůbec nic divného.
Phillip Noyce, režisér řemeslně slušných thrillerů Jasné nebezpečí a Vysoká hra patriotů,
se tentokrát pokusil fušovat do práce Davidu Fincherovi a je zcela evidentní, že šlápl
vedle. Co je filmu platná relativně slušná atmosféra, kterou kameraman Dean Semler buduje
temnými záběry ponurých podzemních prostor, když ho každou chvíli srazí k zemi naprosto
nesmyslná a nelogická zápletka. Zkrátka a dobře, pokud chcete Sběratele kostí vidět, pak
jedině na vlastní nebezpečí.
Cinema [Michal Šobr]
SBĚRATEL KOSTÍ (THE BONE COLLECTOR)
Na Manhattanu řádí masový vrah - a invalidní policejní eso Denzel Washington ještě
nemůže do penze. Dokud mu slouží mozek, chrup, počítač a přičinlivá Angelina Jolieová,
nemůže si být vraždící maniak ničím jistý.
Pryč jsou doby vyrovnaných fair play soubojů, kdy proti sobě policajt a zločinec nastupovali
ve stejné váhové kategorii. K tomu, aby se vybudilo okoralé srdce filmového diváka a alespoň
trochu zpěnil jeho zvětralý adrenalin, je třeba řádně přitlačit na pilu a razantně
přehodnotit handicapy! Třeba tak, jak to pracně vypotil literární autor "Sběratele kostí"
Jeffery Deaver a do filmové podoby přepsal Jeremy Iacone, balancující již na hranici hodně
za vlasy přitaženého pseudomožného. Stačil by totiž už jen nevelký (úlevný) úkrok bokem a
mohli bychom bezstarostně poletovat v království Randalla a Hopkirka či s Duchem Patricka
Swayzeho. Možná by to byl milosrdný posun k melodramatické romanci (o kterou si nejednoznačně
ukotvený projekt místy koleduje), ale sveřepí tvůrci zarytě trvali na tom, že chatrný rubáš
tohoto deviantního "kostlivce" raději spíchnou do střihu kriminálního thrilleru. A tak
nechali svého paralyzovaného hrdinu přece jen (alespoň trochu) žít.
 Méně schopní kolegové uctivě statují v pozadí
|
Není v ní sice zdaleka tak čiperný jako Madonna, ale na jednoho obskurního masového vraha
a jeho stereotypně infantilní kryptogramy to pořád ještě stačí. Byly doby, kdy detektiv
Lincoln Rhyme proháněl zločincům perka v terénu a po šichtě sepisoval instrukční brožury
(pro méně chápavé kolegy a frekventanty policejní akademie) hlavně o tom, jak na místě činu
vyčenichat z ničeho slibnou stopu. Pak se na něj při jedné rutinní akci sesunul kus
špinavého newyorského podzemí a učinil z něj paralyzované torzo, v němž ovšem stále ještě
funguje brilantní analytický mozek. A pokud dýchá a zbývá mu jediný funkční prst, kterým
může ovládat myš svého počítače, rozhodně to nevzdá! Jsou takové houževnaté a nezničitelné
typy, které oscilují mezi Meresjevem, bílou velrybou a kanonýrem Jabůrkem - a Lincoln je
jeden z nich. A nehodlá nečinně hnípat na svém luxusním invalidním lůžku, když se po
newyorských ulicích prohání drožka smrti, za jejímž volantem rozehrává deviantní kripl
krvavý seriál, jehož epizody končí, dlouhými, krutými a bolestnými rituálními popravami.
Policie je jako obvykle neefektivně snaživá a klasicky bezradná, velící důstojník vám od
začátku připadá jako debil (a ani posléze vás v tomto pocitu nezklame) - a Lincolnovi tak
nezbývá nic jiného, než převzít svoji poslední misi. Obklopen sofistikovanou elektronikou
a kolegy (kteří čekají na Mistrův geniální gambit), potřebuje jediné. Zachovalé tělo, jež
by mohl místo sebe vyslat na místo činu, aby pro něj nasbíralo důkazní materiál, který
přitroublí ňoumové z okrsku notoricky přehlížejí. A jedno docela obstojné je právě na dohled.
Zatímco Lincoln je v newyorském policejním distriktu svého druhu jediný exemplář, Angelina
Jolieová je řadová ťápota, jakých se mezi uniformovanými "platfusáky" plouží tisíce. Ale
měla tu kliku, že našla první mrtvolu, nedaleko které se povaloval ušmiknutý prst, jež
nebožtíkovi zrovna chyběl. Tehdy Angelina prokázala, že někteří pochůzkáři mají nabito
i pod policajtskou čepicí. Pochopila souvislost mezi oběma nálezy, hned zatepla to
Lincolnovi vyklopila - a ten v ní okamžitě objevil zpřízněný zárodek svého slídilského
génia. Tak vznikl ďábelsky smíšený debl, který vytvořil tak intenzivní tlak na síti, že
osamělý protihráč (a masoví vrazi, díky své zalibě likvidovat vše živé ve svém okolí, patří
mezi nejosamělejší) až na několik prohozů (u podzemního parovodu, v bývalých jatkách či u
přístavní navigace) neměl nakonec šanci prosadit svoji hru.
Kde jsou ty doby, kdy se masoví vrazi ještě dokázali soustředit hlavně na to, co se od
nich očekává? Kam se poděla čirá vražedná mánie ve stylu Jacka Rozparovače nebo čistá
maniakální práce Gunnara Hansena s motorovou pilou? Současný Hollywood odzvonil primitivním
zabijákům a nahradil je psychopatologickými zrůdami s freudovskými komplexy, sklonem k
ornamentální dekoraci, kanibalismu, kvízovým metaforám a symbolickým rébusům, jejichž
vymýšlení a pracné aranžmá je zaměstnává více nežli vražedný akt.
Phillip Noyce (Úplné bezvětří, Vysoká hra patriotů) si už ve filmu vyzkoušel leccos. Když
o svém Sběrateli kostí prohlásil "je to love story, a také thriller a detektivka", nařízl
si sám větev, na kterou ho chtěl usadit. Výsledkem této trojjediné ambice se totiž stalo
mírně jeté puzzle, místy s hodně ošoupanými fragmenty, které ovšem nakonec vždycky nějak
složíte. Možná ho lákala netriviální konfigurace ústředního tandemu (ochrnutý pátrač a
nezkušená pomocnice) - ale možná se (před tím, než je dal dohromady) měl zajít podívat
jak to v Oknu do dvora sehrál Alfred Hitchcock s uzemněným Jamesem Stewartem a čipernou
Grace Kellyovou. A kdyby se znovu podíval na to, jak mistrovsky David Fincher aranžoval
Sedm, zřejmě by pochopil, že atmosféru netvoří jen dostatečně omšelé dekorace, příběh
musí být s hodinářskou precizností sestaven a nikoli nahrubo nahozen zednickou lžící -
a ochrnutý Denzel Washington se začátečnicí Angelinou Jolieovou to proti Bradu Pittovi
a Morganu Freemanovi prostě neustojí. A jestliže by si ještě oživil nevýrazného tematického
mutanta Vraždy podle předlohy, dospěl by k názoru, že než točit další tuctový portrét
masového vraha, je lepší nechat kostlivce dál ve skříni. Noyce vám totiž nedává ani
poctivou šanci bát se o své hrdiny. Na to, že se Angelina brouzdá sama po hrůzných místech
činu si časem bez problémů zvyknete v dobré víře, že ji tam stejně nikdo a nic nepřekvapí
(a taky že ne!). Chybí tu i deviantně věrohodná motivace, která na rozdíl od konzistentních
Sedmi nakonec směřuje účelově úplně jinam než celou dobu předstírala. A manhattanský zabiják
postrádá i onu sugestivně páchnoucí auru zločinu, vlastní všem skutečným "masovkářům", a
vedle masožravého dr. Hannibala Lectera vypadá spíše jako přechodně vykolejený vegetarián.
A finále (vážení příznivci upírského filmu - jestliže to do něj vydržíte, pochopíte, co tím
myslím) je skutečnou červivou třešničkou na tomhle připečeném dortíku.
Odehrát roli v posteli (když ji zrovna nesdílíte s dámou) je herecká výzva, kterou Denzel
Washington zřejmě ve slabém okamžiku přijal a v rámci svých (paralyzovaných) možností a
stejně postiženého scénáře vlastně se ctí zvládl. Snaživá Angelina Jolieové vedle něj spíše
jen sbírala zkušenosti, za nějaký čas by z ní táta Jon Voight mohl mít radost. Chválit je
možné i výběr pochmurných newyorských lokací a práci oscarového kameraman Deana Semlera
(Tanec s vlky), který dokázal vtisknout v zásadě statickému projektu vizuální dramatičnost
a dynamiku. A předem je třeba pochválit i vás, věrné, vytrvalé a vděčné filmové diváky,
kteří i na tomhle sporém skeletu určitě najdete nějaké to chutné sousto.
Hodnoceni: 40%
|
Zde vám stejnou recenzi nabízím ke stáhnutí v naskenované podobě! Pochází z únorové
Cinemy 02/2000.
Článek je ve formátu JPEG a sbalený do ZIP archivu.
DOWNLOAD
[1500x2040 & 1500x2064 - velikost 868kB]
|
|