Christina Applegate ve filmu Maffiósso [Jane Austen's Mafia!] z roku 1998. Hraje zde prezidentku Spojených států, která se jmenuje Diane. Na obrázku vlevo je Lloyd Bridges, který krátce před premiérou tohoto filmu zemřel.

Recenze

Cinema [Franišek Fuka]

To bylo tak: Anthony Cortino měl na starost prosperující casino v Las Vegas. Neuvěřitelně prosperující casino.

"Vydělávali jsme obrovské peníze. Dřív nebo později každý hráč, který přišel, prohrál všechno. Ti rozumnější nám radši rovnou posílali peníze poštou, aby ušetřili za dopravu."

Není divu, že Anthonymu mnoho lidí závidělo a jeden z těch závistivců mu nainstaloval nálož do auta. A tak, zatímco se v nemocnici (specializující se jinak výhradně na léčbu anglických pacientů) zotavoval z těžkých popálenin, mohl si zavzpomínat na to, jak vlastně celý ten příběh začal. V italském městečku Salmonella, odkud na začátku století utekl chlapec jménem Vincenzo Cortino do Spojených států, kde později založil zločinecké impérium, které proslulo obrovskou mocí a mělo mnoho nepřátel. I teď, na sklonku života, je vážený Don Cortino (Lloyd Bridges) obětí atentátů...

"Ztratil jsi hodně krve, tatínku. Naštěstí jsme většinu našli."

Dobře, vzdávám to. Děj Maffióssa se odvyprávět nedá. Je to totiž parodie především na trilogii Kmotr a film Casino. Děj skáče podobně jako v Kmotrovi o desítky let dopředu i dozadu, takže jednu postavu hrají i tři různí herci, a do toho je ještě zamontována podstatná část Casina, prezidentka Spojených států (Christina Applegateová) a spousta známých filmů od Jurského parku po Dětskou hru. Výsledkem je chaos. To ale příliš nevadí, protože Maffiósso je přesně ten druh filmu, jehož kvalita by se nijak příliš nezměnila, pokud bychom jeho scény náhodně přeházeli. Prostě: Jeden z tvůrců Bláznivých střel a Žhavých výstřelů si tentokrát dělá bžundu především z mafie.

"Dostali jsme vzkaz, že spí s rybami." - "Proč to proboha dělá? Používá aspoň ochranu?"

Co se podařilo: Lloyd Bridges je patřičně senilní "Don" a Jay Mohr má roztomile nevinný telecí výraz. Výprava a hudba jsou pojaty většinou naprosto seriózně a velmi zdařile navozují atmosféru Kmotra respektive Casina. A film má necelých 90 minut.

Co se podařilo méně: Čistě vizuální gagy jsou často špatně natočené a nastříhané a nemají patřičný švih. Fórek se odehraje buď téměř nepozorovaně, nebo se v něm naopak režisér vyžívá dvakrát déle, než by bylo vtipné. Složitější gagy s citacemi z jiných filmů vám přijdou jen natolik vtipné, jak dobře znáte ony původní filmy. A tady se zřejmě skrývá největší kámen úrazu. Obávám se, že skupina diváků, která dobře zná děj Kmotra a Casina a současně ráda chodí na bláznivé komedie, je - aspoň u nás - žalostně malá. Mnoho gagů je naprosto nepřeložitelných a pro Evropana nepochopitelných. Ale i když se zasmějete dejme tomu jen každému čtvrtému-pátému vtipu, pořád to znamená aspoň 1 zasmání za minutu. A veselá mysl je, jak známo, půl zdraví...

Hodnocení: 40%